Jákobův pokoj

Román Jákobův pokoj, vydaný v roce 1922, je třetí knihou Virginie Woolfové. Oproti jejím předchozím dílům v něm již plně rozvíjí experimentální techniky, které ji proslavily jako významnou modernistickou autorku. Příběh sleduje mladého muže Jákoba Flanderse a obsahuje scény a postavy, které Woolfová později dále rozpracovala ve svých nejslavnějších románech – Paní Dallowayová, K majáku a Orlando. V Jákobově pokoji se také objevují její klíčová témata: vztah mezi jednotlivcem a společností, postavení a možnosti žen a vnímání času a jeho vlivu na každodenní život. Kniha nabízí pohled do prostředí mladých intelektuálů na univerzitě a na svou dobu se vyznačuje otevřeným zobrazením vztahů mezi muži a ženami.