Filosofie lidského, příliš lidského

Tato publikace se zamýšlí nad aforismy obsaženými ve sbírce *Lidské, příliš lidské* a jejich významem v kontextu celého Nietzschova díla. Hlavní části se věnují jeho nové vědecké filosofii, zásadnímu odmítnutí tradiční metafyziky umění a motivům poutníka a svobodného ducha. *Lidské, příliš lidské* zůstává dílem v procesu vzniku, nedokončenou a ambivalentní pozicí. Kniha je plná protikladů, a to nejen v tématech jednotlivých aforismů. Věda se zde jeví jako možnost nového způsobu života, ale i jako cesta do slepé uličky, postoj vědecké neutrality je radostný i kritický. K Nietzschovu dřívějšímu dílu se *Lidské, příliš lidské* vztahuje jako pokračování i jako jeho zvrácení, touha po vědě vyvolává odpor k romantismu, a Nietzsche si romantismus paradoxně vybírá i proti svým vlastním tendencím. Vědecká práce spočívá v odstraňování omylů, ale zároveň uznává jejich hodnotu.