Eurytmie jako viditelný zpěv

V moderní západní kultuře se vytrácí hlubší porozumění hudbě a jejímu vnitřnímu obsahu. Zůstává po ní především záliba v energických rytmech, opojení hlasitým zvukem a vnímání hudby jako pouhého doprovodu. Rudolf Steiner na tuto situaci reagoval vytvořením tónové eurytmie, nového uměleckého vyjádření v pohybu. Eurytmie se nesnaží, podobně jako tanec, vyjádřit osobní emoce vyvolané hudbou, ale zviditelnit objektivní a skutečný obsah samotného hudebního díla. Tímto způsobem pomáhá obnovit vztah moderního člověka k hudbě a prohloubit jeho prožitek z ní.