J. Hora, F. Halas a J. Seifert se stali prvními, kdo ocenili poezii Hrubína. Ten brzy rozvinul svůj osobitý, melodický styl, v němž se prolínaly fantazie a kosmické motivy. Ke konci života se jeho tvorba obohatila o patetickou epiku a vzpomínky na dětství. Navzdory tomu, že zemřel v 61 letech, patřil k literátům, kteří začali psát po první světové válce, a dodnes je považován za jednoho z největších českých básníků 20. století. Jeho mistrovství se projevilo i ve vynikajících překladech děl A. Rimbauda a P. Verlaina.