Plánování rozsáhlé přestavby Žižkova trvalo celých šestnáct let. Dnes se už málo ví, že se jednalo o téměř kompletní nahrazení žižkovských ulic a náměstí panelovými domy, typickými pro sídliště na okrajích českých a slovenských měst. Součástí plánů byla i dálnice v Prokopově ulici. Asanaci navrhovaly proslulé státní projektové organizace. Projekt byl nakonec zastaven s pádem komunistického režimu v roce 1989. Nedávná výstava v Galerii pod radnicí na Havlíčkově náměstí připomněla jen malou část z bohaté stopadesátileté historie této čtvrti. Kniha, která shrnuje hlavní části výstavy, obsahuje architektonické plány z ústavů jako SÚRPMO, PÚDIS nebo SIAL, mapy a další archivní materiály, které dokumentují historii Žižkova. Snímky Ireny Stehli evokují atmosféru 70. let, zatímco fotografie Karla Cudlína zachycují počátky výstavby těchto „soch pražských pepíků“, jak je nazval jeden básník. Prostřednictvím rozhovorů s architekty, historiky, sociologem a především s žižkovskými obyvateli kniha odhaluje atmosféru a tlak, kterému byla tato čtvrť vystavena za totalitního režimu. Kniha končí anketou k výročí 17. listopadu, což je symbolické zakončení.