Vzpomínky doc. Zdeňka Kukala, nestora geologie, na jeho léta v České geologické službě. Autor zdůrazňuje, že pouhé osobní vzpomínky nestačí k pochopení dějin Ústavu. Proto se opíral o ústavní publikace a spolupráci s geology, kteří ho seznámili s úspěchy i problémy. Práce v Ústavu se netýkala pouze geologie, a tak se i autor stal součástí jeho historie.
Začínal jako pozorovatel a vykonavatel, postupně se zapojil do publikování a získal drobné funkce, například členství v redakčních radách. Za ředitele Šibravy působil jako tiskový referent a za ředitele Vacka v komisi pro terminologii hornin.
Sametová revoluce přinesla zásadní změny. Jako vědecký náměstek ředitele Sattrana mohl ovlivňovat výzkum, ekonomiku a zahraniční spolupráci, a tato pravomoc vyvrcholila v letech 1992–1997, kdy byl ředitelem.
Následuje hodnocení osobnosti a práce Zdeňka Kukala od jeho přítele a spolupracovníka dr. Vladimíra Skočka. Skoček popisuje Kukala jako mimořádný jev, jehož osobnost je obtížné vysvětlit, a zmiňuje jeho již od dětství projevovanou váhu a silnou povahu.
Na gymnáziu byl vzorem, později na vojně špatným příkladem. Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy se stal výstředním studentem, který ovládal základy geologických věd a neunikl žádné recesi. Projevovala se u něj zuřivá zaujatost, která provázela celý jeho život.
Pro spolužáky přeložil a přepsal knihu Rankamy a Sahamy Geochemistry. Neúspěšně se pokusil o konzervatoř s Rachmaninovým klavírním koncertem, ale naučil se psát na stroji rychleji než písařky. Sportu se věnoval celoživotně, s úspěchy v basketbalu a tenise.
Zdeněk Kukal se stal jedním z nejplodnějších autorů v české a slovenské geologii. Jeho kariéra je pevně spjata s Českou geologickou službou, se kterou spolupracoval již během studií a jejíž činnost ho dodnes zajímá. Podrobnosti o jeho životě a práci najdete v této knize.