Věděl jsem, že smrt je nevyhnutelná. Samotná smrt mi nepřipadala děsivá, ale spíš to umírání. Ale mnohem důležitější je to, co řekl František Hrubín: „Jak může člověk umřít, když nemá pro koho?“ A já s tím souhlasím, jen to dodávám skromně: snažte se, aby vám někdo zůstal. Když víte, že na vás někdo čeká, je všechno hned lepší.