Deníček jednoho nezbedného kluka

Přestože mi před pěti dny bylo šedesát a měl bych být už moudřejší, musím se přiznat k jedné zvláštnosti: nikdy jsem si nevedl deník. A přesto jsem vždycky tajně záviděl těm, kteří si zapisovali své každodenní starosti, nebo se o to alespoň snažili a sdíleli v něm své myšlenky a rady. Má matka mi kdysi říkávala: „Neraď, dokud nemáš šedesát a nebyl jsi v Rusku.“ Šedesát už mám za sebou, v Rusku jsem byl několikrát a už tam nikdy nechci, takže bych snad i mohl radit. Jenže už čtrnáct let mi maminka chybí, a tak mi to přijde marné. Proto vám místo rad nabízím alespoň tento deník jednoho nezbedného kluka.