Žid Baruch I. - Z ghetta do světa

Marie Terezie nařídila Židům opustit Prahu a do roku 1745 i celé Čechy. Ti se proto usadili v Libni a na Židovských Pecích u Olšan. Toto rozhodnutí vyvolalo silný odpor ze strany Anglie, Holandska i českých stavů. O tři roky později Marie Terezie pod tlakem ustoupila a Židům povolila pobyt v Čechách na deset let. Její syn Josef II. následně zrušil nevolnictví a vydal toleranční patent, který povoloval svobodné vyznávání všech náboženství. Tato doba znamenala konec útlaku a přinesla rozvoj průmyslu, stěhování lidí do měst a vytvořila podmínky pro vznik národního uvědomění. Autor situuje počátek svého historického románu Žid Baruch právě do tohoto období a mistrně zachycuje tíživou atmosféru tehdejší doby i života v pražském židovském ghettu (Josefov).