Žena v množném čísle

Sbírka vyšla poprvé v roce 1935 a patří do Nezvalova surrealistického období. Již na úvodní straně se nachází věnování „Památce Paula Elluarda“, které celou knihu zasvěcuje jednomu ze zakladatelů surrealismu a Nezvalovu příteli. Centrálním tématem sbírky je Nezvalův pohled na ženy. V básních je vnímá různě – střídavě jako zbožštěné bytosti, zrádné stvůry nebo bezcitné objekty. Je zřejmé, že ženy v Nezvalovi vzbuzovaly silnou fascinaci, která se stala podnětem k napsání celé této sbírky. Svou posedlost ženami zde vyjadřuje někdy až ponuře.