Kniha obsahuje osm povídek od čtyř současných alžírských spisovatelů, které nabízejí pohled do společnosti rozpolcené mezi tradicí a vlivem Západu. Spojuje je nejen francouzský jazyk, ale i kritický postoj k extremismu, a to na pomezí různých kultur a jazyků. Assia Djebar, průkopnice alžírské literatury psané ženami, ve svých povídkách odhaluje současné problémy Alžírska – úpadek hodnot, fanatismus a násilí. Její hrdinky usilují o svobodu, ale čelí za to tvrdým následkům. Leila Sebbar s jemným humorem zobrazuje život alžírských žen, které žijí ve Francii a potýkají se s intenzivním střetem kultur. Mohammed Dib, nejstarší z autorů, experimentuje s formou a používá složitou symboliku. Rachid Mimouni se zaměřuje na každodenní život a problémy obyčejných lidí, kteří čelí islamistickému extremismu a sociální nespravedlnosti. Všichni autoři vykreslují postavy, které jsou zranitelné a často oběťmi, a svět, v němž se mísí násilí s vášní, rozumem i náboženským fanatismem.