Zázrak nasycení

Pavel Verner (1947–2009) se proslavil jako spisovatel a politický publicista, ale literárně začínal v 60. letech jako básník, s prvními publikacemi v časopise Divoké víno. Jeho sbírka básní dokazuje, že poezie byla jeho prvotním a zásadním uměním. Verner v ní mistrně kombinoval humor, včetně toho černého, sarkasmus, ironii a sebeironii. Jeho verše, ať už z 60. a 80. let, nebo z počátku 21. století, se vyznačují osobitým stylem, bohatou představivostí, zvukovou hrou a nečekanými zvraty. Kde jinde v české poezii narazíte na postavy jako incestní dědeček z Liberce, opilí otcové na procházce, staří muži v rozkvětu, muži trpící celibátem nebo trapná geometrie? Je škoda, že tato básnická tvorba, často srovávaná s díly Fr. Gellnera a V. Hraběte, už není doplňována. Usnadnil její vydání a opatřil ji doslovem František Cinger.