Závěť a jiné balady

Francois Villon je dodnes opředený legendami. Stejně jako mnozí jiní básníci prožil život plný nepokojů, který ho nakonec vedl až k odsouzení k smrti za vraždu. Tento rozsudek ho inspiroval k napsání Závěti, ale později byl zmírněn na desetileté vyhnanství z Paříže. V lednu 1463, ve věku třiceti let, Villon město opustil a poté se jeho stopy ztratily. Nikdo neví, kde strávil zbytek života, kolik se dožil let, ani zda pokračoval v psaní poezie. Až v roce 1489, kdy by mu bylo padesát devět let, vyšlo jeho dílo knižně a okamžitě slavilo úspěch – do roku 1533 se dočkalo téměř dvaceti vydání. Po autorovi se však beze stopy rozplynul. Francois Villon představuje významný posun ve francouzské literatuře a je spíše řazen k moderním autorům než ke středověkým básníkům. Často je dokonce označován za prvního z tzv. prokletých básníků. Českému čtenáři se jeho dílo představí v živém a výborném překladu Otokara Fishera.