Zápisky obviněného

Diář Václava Havla z roku 1977, připravený Annou Freimanovou, Václavem Havlem, Martinem Paloušem, Paulem Wilsonem, Michaelem Žantovským a Davidem Duškem, odhaluje dosud neznámé záznamy o Havlových těžkých zkušenostech s komunistickými represemi. Václav Havel o těchto deníkových zápisech sám nikdy nemluvil a ani v soukromí se k vězeňskému pobytu příliš nevracel. Objevily se teprve nedávno, když David Dušek procházel pozůstalost svého dědečka Zdeňka Urbánka, překladatele a blízkého přítele Václava Havla. V Urbánkově archivu našel diář s poznámkami, které se zdály být psané Havlovým rukopisem. Potvrzení přišlo, když se Dušek poradil s Annou Freimanovou, která Havla znala od 80. let. Tím se potvrdila autenticita výpovědi obviněného během vyšetřovací vazby. Dušek následně požádal další tři Havlovy spolupracovníky – filozofa Martina Palouše, kanadského překladatele Paula Wilsona a diplomata Michaela Žantovského – aby napsali eseje, které by pomohly interpretovat Havlovy často stručné zápisky. Z této spolupráce vzešel koncept knihy Václav Havel: Zápisky obviněného. Jak uvedl Michael Žantovský, spoluautor knihy a ředitel Knihovny Václava Havla, „diář z jednoho z nejtěžších období Havlova života pomáhá lépe pochopit útok moci na nekonformního spisovatele, jeho tehdejší duševní stav, jeho myšlenkový a společenský svět a dilemata, kterým čelil.“