Román K.V. Raise s dramatickým nábojem vypráví o těžkém úsilí českých učitelů a kněží v první polovině minulého století, kteří se snažili probudit v lidech národní cítění a posílit jejich hrdost. Autor, sám pedagog, věrně zachytil životní podmínky venkovských učitelů a farářů, a to s využitím dochovaných záznamů kantora a písaře Václava Metelky z podhorské oblasti. V románu se střídají scény plné drobných radostí ze školního života, besed a příprav výletu do Prahy s realistickými obrazy chudoby, v níž učitelé a kněží žili. Přesto se i přes všechny překážky soustředili na svou nejdůležitější úlohu – výchovu mládeže, ve které viděli naději pro budoucnost národa. Dramatizace věrně přenáší na jeviště hlavní postavy románu a zdůrazňuje silný bojovný duch vlastenectví našich prvních venkovských buditelů.