Záhadný úsměv Polyxeny z Lobkovic

Komtesa Beatrix vypráví příběh ze složité doby po bitvě na Bílé hoře. Byl to čas tvrdého pronásledování nábožensky odlišných lidí, donucené změny víry, otevřených lží a krutých trestů, které jsou v českých dějinách vždy spojeny s cizí vládou. Skrze osud šestnáctileté Beatrix a její neustálý útěk nahlédneme do života v Čechách na počátku 17. století – do atmosféry plné podezření, šikany a především bezmoci, beznaděje a ticha „navždy“. I v této temné době se však projevovaly hodnoty jako láska, soucit a lidská solidarita. Polyxena z Lobkovic, oddaná katolička a manželka nejvyššího kancléře Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic, pomáhá potřebným bez ohledu na jejich vyznání. Její statečnost, s jakou po léta skrývá Beatrix, dceru vůdce protestantských povstalců hraběte Jindřicha Matyáše Thurna, však přináší jejímu rodu potíže. Útěky z Ledče do Prahy, z Prahy do Vídně, z Vídně na Roudnický zámek a do Drážďan, často na poslední chvíli, odrážejí dramatický život Marie Magdaleny z Thurnu, která se pod jménem komtesa Beatrix vydává za dceru Evy Eusebie z Lobkovic. Krátká naděje na svobodnější život na přelomu let 1631 a 1632 nám připomíná i události z novějších dějin. Historie se neopakuje jen jako komedie, ale v Čechách se s drobnými změnami zopakovala o tři sta let později v mnohem tragičtější podobě, než byla porážka na Bílé hoře.