Román sleduje cestu mladé malířky do oblasti kanadských jezer, která jí připomíná šťastné dětství. Vypravěčka, která nemá jméno, se v québecké divočině snaží najít svého otce, který zmizel za záhadných okolností. Brzy ale zjistí, že tato cesta k jejím kořenům má hlubší, spíše existenciální význam. I když ji na cestě doprovází milenec a dva přátelé, hrdinka si v jejich společnosti bolestivě uvědomuje, jak stereotypní a traumatizující vliv má moderní průmyslový svět na lidskou psychiku. Její společníci jsou příliš ovlivněni civilizačními vzory, než aby se jich dokázali vymanit, a proto se jejich přítomnost stává stále více nesnesitelnou. Teprve když se hrdinka ponoří do svého nitra a zbaví se všeho, co není skutečné, může začít hledat rovnováhu mezi člověkem a přírodou, a mezi mužskými a ženskými principy v sobě i ve světě. Kniha kombinuje lyrické a naturalistické popisy s překvapivě lehkými a humornými pasážemi. Právě spisovatelčina bystrá inteligence a smysl pro ironii jí umožňují udržet si odstup a zároveň pevně kontrolovat vyprávění.