Núbie, ležící na pomezí středomořského světa a Afriky, je navzdory bohaté a často bouřlivé historii dnes málo známá. Její strategická poloha a nerostné bohatství přitahovaly pozornost egyptských faraonů již v dávných dobách. Postupným dobýváním a kolonizací se jim podařilo Núbii ovládnout a nakonec začlenit do staroegyptské říše. V tom sehrály roli mohutné pevnosti na Nilu i impozantní chrámy věnované egyptským i núbijským bohům. V 2. polovině 1. tisíciletí př. Kr. se role obrátila a núbijští vládci krátce ovládli oslabený Egypt. Následně se Núbie stala bojištěm mezi Ptolemaiovci, Římany a núbijským královstvím Meroë. Ani šíření křesťanství a islámu zde neproběhlo bez konfliktů. Svět se o Núbii dozvěděl koncem 50. let minulého století v souvislosti se stavbou Asuánské přehrady. Záchranná akce UNESCO, která měla zachránit památky před zatopením, byla nejrozsáhlejší archeologickou operací v historii. Díky ní se podařilo zachránit například chrámy na Fíle a v Abú Simbelu, a i když některé památky nebylo možné zachovat, byly důkladně prozkoumány a zdokumentovány. Na této náročné záchranné akci se významně podíleli i českoslovenští vědci.