Diskuze o kontrole zbrojení a odzbrojování, a o jejich dopadech, byly v bezpečnostních a strategických studiích předmětem intenzivního zájmu jak během studené války, tak i po jejím skončení. Tato oblast byla důležitá pro její přímou souvislost s bezpečnostní politikou a s očekáváním, že kontrola zbrojení a odzbrojování mohou zlepšit vztahy mezi soupeřícími mocnostmi a přispět ke globální stabilitě a míru. Někteří autoři v tyto procesy vkládali velké naděje, zatímco jiní k nim přistupovali skepticky, což opodstatňovaly dosavadní výsledky. Kontrola zbrojení a odzbrojování nejsou univerzálním řešením mezinárodních problémů, ani by neměly být vnímány jako pouhý klam, který zakrývá jejich skutečnou účinnost. Jak poznamenal Raymond Aron, zbraně sice představují trvalé riziko, ale válku nevyvolávají samy o sobě – války začínají lidé.