Mikušova sbírka povídek osloví nejen ty, kteří mají rádi neobvyklé a proměnlivé příběhy, ale i ty, kteří se jim vyhýbají. Texty, plné hravé mystifikace, překračují běžné hranice povídkového žánru a přinášejí například záznam zápasu v ringu, historii smyšlené vesnice nebo přepis vysílání nezávislé rozhlasové stanice. Nezapomíná se ani na výstavu chameleonů, která nečekaně ovlivní život v Praze. Vše je protkáno satirickým humorem, jenž evokuje díla Woodyho Allena, Monty Pythonů či Jaroslava Haška. Až bizarní logika a experimentální přístup zase připomínají tvorbu Daniila Charmse a Donalda Barthelma. Mikuš však nevytváří napodobeniny, ale originální a nepředvídatelné dílo, které nemá v české literatuře obdobu.
Jak uvádí Přemysl Krejčík: „V době, kdy se volá po novém a svěžím větru v české literatuře, představuje Mikušova sbírka krátkých próz jasnou a výraznou odpověď na touhu po osobitém stylu a neotřelém hlase!“ (Argo)