Druhý svazek obsahuje povídky Můj život, Pečeněg, Člověk ve futrále, Angrešt, Případ z praxe, U známých, Dušinka, V služební věci, V roklině a Nevěsta, což je poslední povídka od Antonína Čechova. Dále jsou zde dramata Racek (v překladu Bohuslava Mathesia), Tři sestry (v překladu Ladislava Fikara) a Višňový sad (opět v překladu Bohuslava Mathesia). O významu Čechovovy tvorby se výstižně vyjádřil Maxim Gorkij: „Když zemře Čechov, zemře jeden z nejlepších přátel Ruska – moudrý, nestranný, pravdivý a milující přítel, který s Ruskem prožíval všechno. Celé Rusko pocítí bolest a dlouho na něj nezapomene. Dlouho se bude z jeho spisů, osvětlených smutným úsměvem milujícího srdce, učit chápat život. Bude se učit z jeho povídek, které pronikají hluboko do života a jsou plné moudrého, nestranného soucitu s lidmi – ne útrpnosti, ale soucitu citlivého člověka, který všemu rozuměl.“