Viva la Revolución!

Ústředním motivem všech her ve sbírce je myšlenka revoluce, jak naznačuje i český překlad španělského titulu „Ať žije revoluce!“. Revoluční snahy se objevují již v Procházkových hrách, kde postavy usilují o překonání společenských šablon (například v hrách Léčba šokem, Cizí žena, Milostiplná, Stará Bela, Mafián a Komár, ale i Exitus a Kain nebo Ábel?). Dramata Čtyři ženy Alexandra Velikého, Rozhovor v Moskvě a El Comandante se zaměřují na revoluci jako na změnu mocenských vztahů, přičemž první z nich poukazuje na slabiny Alexandrových válek a zbylé dvě se týkají okupace Československa v roce 1968. V ostatních hrách je revoluce zobrazována spíše s ironií nebo hořkostí, jako výsledek neúspěšných pokusů o společenskou změnu: Ať žije fronda! volně zpracovává intriky z Dumasových Třech mušketýrů, zatímco Celebrita a Viva la Revolución! reflektují určité zklamání ze sametové revoluce roku 1989.