Toto je nové vydání překladu básní Françoise Villona od Karla Fischera, který poprvé vyšel v roce 1927. Fischer přeložil téměř polovinu z celkových asi tří tisíc veršů Villona, a navíc ty nejvýznamnější. Villon, klíčová postava na počátku nové francouzské literatury, byl vzdělaný pařížský mistr, svobodný duch, přítel chudých a člověk, který několikrát stanul před soudem a málem byl popraven. Jako básník předznamenal tvorbu Musseta, Verlaina i Heineho. Jeho dílo je hluboce osobní, zároveň však živě zachycuje náladu a odpor chudých vůči mocným a uvědomění si rovnosti všech lidí tváří v tvář smrti. Villon, vychovaný ve scholastice, představuje přechod k novému renesančnímu typu člověka – aktivního a plně přijímajícího život.