Tyto verše, napsané v rozmezí let 1907–1938 jsou stylizovány jako jako prosté vyprávění s odbočkami a hovorovými obraty. V jedné rovině se zde prolínají představy vznešené i banální, bizarní i všední, poetické i triviální, transcendentní i zcela osobní, neboť cílem bylo vytvořit obraz „obnaženého“ subjektu, který chce předčtenářem obkevit „všecek a celý“.