Jiří X. Doležal se dlouhodobě věnuje psaní o lidech, kteří využívají zranitelnost, nejistotu nebo naivitu druhých. V roce 1993 poprvé cestoval do Tibetu, hledal tam hlubší pochopení buddhismu, protože v Čechách se mu odpovědi nedostávaly. Nebo možná odpověď už měl, a to od Vladimíra Holuba – všestranného muže, který byl přátel surrealistů, horníka, knihovníka, umělce, básníka a mnoha dalšího. Holub ho seznámil s myšlenkami, které Doležal později spojoval s buddhismem. Do Tibetu se ještě dvakrát vrátil, aby dosáhl osobního probuzení. K napsání knihy ho inspirovalo až po čtvrtstoletí. V knize se snaží seriózně vysvětlit podstatu zenového životního stylu, ale zároveň se zamýšlí nad tím, jak se původní myšlenky překrucují. Protože jakmile se něco sebere a po staletí se na to snaží navázat další, vzniká stejný počet chybných interpretací, kolik lidí se na tom snaží profitovat.