Bitva u Grunvaldu, která se odehrála 15. července 1410, patřila k nejvýznamnějším rytířským střetům ve středověké Evropě. Střetla polsko-litevskou unii pod vedením krále Vladislava II. Jagella s Řádem německých rytířů. Tato válka, soudobými kronikáři nazývaná „Velká válka“, znamenala konec expanzivní politiky řádu v severovýchodní Evropě, kterou ukončily polské vojsko a jeho spojenci. Celá Velká válka, probíhající v letech 1409–1411, zahrnovala kromě bitvy u Grunvaldu i další klíčové etapy a dramatické události. Kniha se zaměřuje nejen na postavu Vladislava II. Jagella, polského krále a litevského velkoknížete, ale i na osudy dalších politiků, vojevůdců a velmistrů. Autor se podrobně věnuje Řádu německých rytířů v Prusku a vývoji litevského velkoknížectví, a s odstupem hodnotí porážku křižáků a význam grunvaldského vítězství.