Nejnovější próza Petra Karvaše, *Velikán: Život a dílo profesora Bagoviče*, je věnovaná Karlu Čapkovi a v názvu odkazuje k *Životu a dílu skladatele Foltýna*. V šestnácti kapitolách se skrývá stejný počet výjimečných osobních příběhů o nedávné minulosti, především o lidech, kteří ji utvářeli jako vítězové i poražení. Mnohé tváře komunistického vědce D. B. před námi ožívají skrze vzpomínky jeho blízkých – kolegů z fakulty, studentů, sestry, manželky, sekretářky, vrátného, až po ošetřujícího lékaře. Karvaš opět prokázal mistrovství v práci se slovy a schopnost vykreslit postavy, vyniká paradoxem a především trpkým, čapkovsky inteligentním a mnohovrstevným humorem. Není snadné odsuzovat zvěrstva totalitního režimu, když jsme se na jeho vzestupu podíleli vlastním mlčením nebo zbabělostí. Svědectví z doby nám připomínají i toto hluboké sebepoznání a po přečtení Karvašovy knihy si uvědomíme, že humor je skutečně vážná věc. Smát se musíme vždy, i přes slzy a zaťaté zuby.