Sbírka poezie spojuje lyriku a epiku ve třech tematických celcích: Deset dopisů Alžběty Textorové (Goethovy) jejímu synu Johannu Wolfgangovi, cyklus Lampářka hudba a básně o Vincentu van Goghovi. Poezie v této knize ožívá a zrcadlí osudy jak vlastní, tak cizí. Díky představivosti Karly Erbové se postupně na scéně života objevují Johann Wolfgang von Goethe, hledající moudrost, Antonín Dvořák, jemuž autorka věnuje své básně, a po letech i Vincent van Gogh, poznamenaný těžkým životem a tragickým koncem. Ačkoli jsou to příběhy odlišné – jeden se odehrává v prostředí mocenských bojů, druhý jako pocta hudbě a třetí jako zobrazení šílenství – spojuje je trpká zkušenost uměleckého života. Kniha tak nabízí pohled na svět, kde se snadno stáváme obětí bláznovství, a kde i vlastní vůle může být zvrácená a chorobná.