Jaroslav Hulák vytvořil básnickou sbírku V hodině dvanácté během pobytu v nemocnici v Motole v létě 1998. Sbírka je vnímána jako rozloučení s přáteli a rodinou, což se odráží v jejím názvu i úvodním věnování. Do výboru zařadil i starší básně, které napsal ještě za války, například „Dobrý den pane Gauguin“, „Chvála aviatiky“, „Jízda vlakem“ a „Tkání pavučiny“.