Turecký svět v Uhrách / Muž se dvěma rohy

Tento příběh se nezabývá štěstím, ale těžkým osudem. Jeho postavy nejsou hrdinové, nýbrž skuteční lidé se všemi svými chybami a silami. Sedmihradsko je v té době nezávislým evropským státem s vlastní vládou, zákony, vírou a knížecím dvorem, kde sídlí vyslanci Rakouska, Francie, Polska a Turecka. Za hranicemi Sedmihradska, v Uhrách, už vládne chaos. Turečtí bašové velí posádkám, na hradech se třpytí půlměsíce a pronásledovaní hledají v turecké vládě útočiště, čímž paradoxně pomáhají nepřátelům Uherska. Všude se skrývají tajné i zjevné konflikty, zatímco meč Sedmihradska spočívá v klidu – mocná zbraň, kterou je třeba použít až v krajní nouzi. Kolem této otázky se točí celý příběh a s ní souvisí osudy všech postav, velkých i malých. V centru dění stojí kníže [Michal/Mihály I. Apafi], spíše učenec než válečník, statný a duchaplný přistěhovec z Uher, který se během jediného okamžiku dostal od největšího ponížení k nejvyšší moci a zase zpět, miláček žen a modla mužů, oběť osudu. Dále pan rada, poslední strážce míru v Sedmihradsku, který odmítá boj, i když mu nabízejí moc a zároveň otrocké pouto, a který je ochoten obětovat svůj život i rodinu pro ideu. Mladý cizinec, okouzlený Madary a cítící se jako jeden z nich, i když původně přišel jako nepřítel. A nakonec tajné pouto, které spojuje srdce dvou nejkrásnějších žen naší země [Anna Bornemisza, Ilona Zrínyi], v radosti i v zármutku, propojující události a postavy od Budína až po Karlovce, bytosti cizí i známé. Nejvýraznější postavou je však první ministr Sedmihradska, nejvyšší pan rada, muž ctižádostivý v míru, moudrý v neštěstí a prozíravý ve vítězství, který překonává bystrostí své přátele i nepřátele, vždy připravený na další krok. Slova starého Jana Bethlena, který v té době žil, nám pomohou pochopit tuto dobu a její lidi: „I my bychom věděli, co bychom měli dělat, ale dělali jsme, co bylo možné.“ Přeji vám, ctěný čtenáři, abyste si tuto myšlenku pamatovali i při případných nedostatcích tohoto románu.