Julius Zeyer se koncem 19. století stal výraznou postavou díky své silně romantické tvorbě. V době, kdy se literární svět soustředil na realistické zobrazení skutečnosti, Zeyer přinesl díla plná snových vizí, mystických zážitků a exotických prostředí. I v Trojích pamětech se příběh rozvíjí v neurčitém čase a prostřídává scény z Benátek, Tyrolska a českých krajin. Tyto lokality symbolizují vnitřní boj hlavního hrdiny, který se neustále rozhoduje mezi citem a rozumem.