Třicetiletá válka (1618-1648) je označení pro rozsáhlý a vyčerpávající konflikt první poloviny 17. století, v němž se střetávaly nepřátelské skupiny s odlišnými náboženskými a mocenskými zájmy. Autor chápe tuto válku jako složitý soubor bojů o moc, dynastické spory, hospodářské zájmy, sociální problémy, náboženské rozdíly a vojenské konflikty, přičemž nejintenzivnější boje probíhaly ve střední Evropě. Současná historická věda se však neshoduje s omezením války pouze na území Svaté říše římské a preferuje širší pohled, který zohledňuje mezinárodní diplomacii, loajalitu k říši, postavení stavů, snahy o absolutní vládu, náboženské dělení společnosti, celkovou krizi 17. století a vývoj vojenských strategií.