Trapný konec rytíře Bartoloměje

Román, zasazený do doby krále Jiříka z Poděbrad v druhé polovině patnáctého století, vypráví příběh o cti, zradě a lásce v zemi sužované následky nedávného úpadku. Autor, ačkoliv dílo napsal před čtrnácti lety, se dotýká i současných témat skrze historické pozadí. Sledujeme proměnu rytíře Bartoloměje, původně čestného muže pověřeného přepravou a ochranou stříbra a mincí z Kutné Hory do Prahy. Bartoloměj je však podveden a zbaven majetku, což ho přivede k nepoctivým činům – konkrétně k práci v penězokazecké dílně v koněpruských jeskyních. Ironií osudu, místo trestu, je na konci příběhu jmenován zástupcem nejvyššího hofmistra, čímž se stává druhým nejvýznamnějším mincovním úředníkem království, a to i přes své nekalé zbohatnutí. Příběh, plný trpkého humoru, oživuje plastickými obrazy života ve městech, na hradech i v přírodě, a využívá neotřelou slovní zásobu. Zvláštní pozornost je věnována kontrastu mezi racionálními finančními operacemi a silou citů, neboť stárnoucí Bartoloměj, který se zpočátku lásce brání, nakonec zažije i radost z otcovství.