Je všeobecně známo, že mladý Jiří Wolker (1900 – 1924) pobýval v Tatranské Polianke, ale málokdo si uvědomuje plnou váhu jeho trápení v období od června do prosince 1923. Jeho dopisy z Tatier jsou hluboce lidským, upřímným a dojemným svědectvím o postupném smíření s blížícím se koncem. Kniha obsahuje také vzpomínky jeho matky a dalších pacientů z léčebného ústavu.