Host do domu / Svatý kopeček

Jiří Wolker (1900–1924) se již během studií na gymnáziu v Prostějově projevoval jako talentovaný umělec. Přestože se věnoval hudbě a výtvarnému umění, nakonec se plně soustředil na poezii. Zemřel v mladém věku, pouhých čtyřiadvaceti let, a zanechal po sobě originální básnické dílo. Jeho tvorba se během několika let vyvíjela od dětské bezstarostnosti přes křesťanský humanismus až k poetice zaměřené na život dělníků. Knížním debutem Wolkera je sbírka *Host do domu* z roku 1921. Tato sbírka, rozdělená do tří částí – *Chlapec*, *Ukřižované srdce* a *Host do domu* – zachycuje zážitky mladého básníka, který po příchodu do Prahy poznává život ve velkoměstě. Objevuje v něm krásu všedních dní, ale i chudobu, osamělost a touhu po domově. S dětskou radostí zkoumá svět, vnímá okolní předměty jako živé bytosti a věří v lidskou dobrotu a zázraky. Lidé se mu jeví jako andělé a v žebrákovi dokonce vidí Boha. Sbírku uzavírá rozsáhlá báseň *Zlatý kopeček*, inspirovaná dílem Guillaume Apollinairea. V ní Wolker vyznává svou lásku k místům, kde trávil prázdniny u babičky. První a poslední část vydání obsahují navíc verše, které vznikaly před a během psaní *Host do domu*.