Svět ezopských bajek

Život Aisópa, sbírky Ezopových bajek a bajek připisovaných různým autorům, díla Phaedra, Babria, Aviana a „Obnovený Ezop“ – otázka, zda Aisópos (Ezop) skutečně žil, byla v Řecku odedávna považována za vyřešenou a dnes s tímto přesvědčením souhlasí i odborníci. Kolem jeho osoby se však již ve starověku vytvořilo množství legend, takže je obtížné rozlišit, co je historická pravda. Z těchto legend vznikl ve starověku jeho „životopis“. V něm je Aisópos zobrazen jako moudrý otrok, lidový hrdina, který je chytřejší než jeho pán a učenější než oficiální filozofové. Nejprve žil na ostrově Samos u filozofa Xantha a poté cestoval po Řecku, Babylónu a Egyptě. Aisópova moudrost však mohla být pro některé nebezpečná, a proto byl falešně obviněn ze svatokrádeže delfskými kněžími a odsouzen k smrti. Pád do propasti znamenal jeho konec. Aisópos je v historii zapamatován jako objevitel a první autor bajky. Jeho příběhy se dlouho šířily ústně a byly zaznamenány až ve 3. století n. l., tedy zhruba o 300 let později. Postupem času byly jako Ezopovy označovány i další bajky, zejména ty se zvířecími postavami. Ve starověku zpracovali Ezopovy bajky ve verších Babrios, Phaedrus a Avianus. Během středověku byly bajky mnohokrát přepracovány v próze i verších a jejich motivy se objevovaly ve výtvarném umění a na tapisériích. Mnoho Ezopových bajek se stalo součástí evropské literatury a moderní čtenáři je znají z děl La Fontaina, Lessinga a Krylova. 25-136-76