Spiklenci proti Jeho Veličenstvu

Kniha se zabývá událostmi kolem takzvaného spiknutí Omladiny v Čechách. Popisuje počátky vlády císaře Františka Josefa I., politické poměry v Evropě i v českých zemích a vznik Národní strany (staročeši) a Národní strany svobodomyslné (mladočeši) s jejich společným cílem – zavedením všeobecného hlasovacího práva. V letech 1893–1894 série demonstrací a protirežimních aktivit v Praze vedla policii k přesvědčení, že jsou organizovány centrálně. Vznikla tak představa o organizaci „Omladina“, která však ve skutečnosti nikdy neexistovala a byla založena na zkreslených výpovědích a policejní interpretaci. Soudní proces skončil 21. února 1894 rozsudky nad obžalovanými, mezi nimiž byli politici Alois Rašín, Karel Stanislav Sokol, Josef Škába, básník Stanislav Kostka Neumann, bratři Hajnové, Václav Čížek, Antonín Čížek a Antonín Pravoslav Veselý. Korunní svědek Rudolf Mrva byl později zavražděn radikály. Společenská nálada zůstala napjatá. Po zrušení stanného práva byla vyhlášena amnestie pro vězněné „omladináře“, kterou potvrdil i císař a 4. listopadu 1895 byli propuštěni. Kniha vychází z archivních pramenů a dobového tisku a odborně ji lektorovali PhDr. Dušan Uhlíř, CSc. a PhDr. Otto Urban, CSc. Obsahuje 320 stran textu a 32 stran příloh. Jedná se o první vydání.