Spatřil jsem svou tvář

Kniha představuje pozoruhodný soubor básní autora, jehož osobitý styl je v české poezii snadno rozpoznatelný. Inspirací se stala událost z 8. září 1522, kdy do Sevilly dorazila poslední loď Magalhãesovy expedice po tříleté plavbě. Loď přivezla koření, osmnáct přeživších a zprávu o tom, že Země nemá konec. Přesně po pěti stech letech, 8. září 2022, vychází Hruškova kniha, volně navazující na toto první obeplutí světa. Čtyřicet básní a jedna delší skladba vytvářejí velkolepý, ale zároveň absurdní a tragikomický obraz smyšlené plavby. Autorova loď je zároveň plavidlem objevitelů i dobyvatelů a připomíná středověkou loď bláznů, ztracenou ve směru i účelu. Stává se symbolem lidského jednání v jeho nemilosrdnosti, groteskním úsilí poznat svět a marné snahy o zachování vlastní důstojnosti. Kniha přináší obraz lodi, která „plula tak dlouho vpřed, až se vše začalo opakovat“. Je to silné dílo, v němž slova „vpřed“ a „zpět“ ztrácejí svůj původní význam. Básně, v nichž se typická Hruškova prostota snoubí s živou fantazií, doplňují reprodukce obrazů Jakuba Špaňhela.