Čas mi vždycky trochu unikal. Uvědomil jsem si, že ho nelze ovládat, ale to mě nezastavilo. Spíš mě zajímalo, jestli se nedá nějak zpomalit. Nedávno jsem to zkusil znovu. Odstranil jsem z hodin ručičky a překvapivě mi to přineslo klid. Podmínkou takového odpočinku je prostě si na čas udělat čas. A je důležité se necítit provinile – chvíle, které nás potěší, nemohou být ztrátou času. Možnost vzpomínat je úžasná. Tato kniha vlastně vznikla spíše náhodou. Původně jsem chtěl jen něco poznamenat, ale nakonec se to rozrostlo.