Českého historika na bitvě u Slavkova nejvíce zaujímá, že se odehrála na českém území. Pro Čechy je to proto událost s globálním i místním dopadem. Ačkoliv se v bitvě střetly tři armády, bojovalo se na moravské půdě. Obyvatelé Moravy nebyli jen pasivní pozorovatelé – jak už praví staré pořekadlo, když se vedou války, trpí vesnice. V roce 1805 na Moravě shořely desítky obcí a umírali i civilisté. Válka zasáhla celou Moravu a průchod vojsk z obou stran se dotkl všech jejích krajů. Vojenské operace se rozšířily i do čtvrtiny Čech, zejména do jižních a východních oblastí, a také do části západního Slovenska. Bitva u Slavkova se stala legendou, kterou Napoleon využil k ospravedlnění svých mocenských ambicí a k podpoře politických cílů Francie. My se na slavkovskou bitvu díváme střízlivě, bez zbytečné romantiky, a snažíme se ji pochopit v kontextu tehdejší doby. Její rekonstrukci se pokusíme provést na základě archivních dokumentů a vzpomínek stovek pamětníků. Název „Slunce nad Slavkovem“ má symbolizovat, že slunce, které vyšlo 2. prosince 1805 nad Slavkovem, osvětlilo dosud nevídané množství krveprolití.