Pátý díl edice Korespondence přináší dosud nepublikovaný rozsáhlý rukopis Jakuba Demla z let 1950–1951, v době, kdy jeho tvorba byla zakázána. V tomto díle Deml podává svědectví o Josefu Florianovi a zároveň si vybavuje vlastní životní cestu kněze, básníka a nakladatele od začátku do poloviny 20. století. Jeho hudebně komponovaná memoárová próza zahrnuje i několik Florianových dopisů a končí formou odpovědi Florianovi, psané deset let po jeho smrti. Tímto dopisem Deml uzavírá bohatou předchozí korespondenci s Florianem z let 1903–1935, která čítá stovky dopisů a teprve čeká na vydání. Tyto vzpomínky završují autobiografickou a deníkovou linii Demlova díla a spolu s jeho *Podzimním snem* představují významný, dosud skrytý text české literatury z počátku padesátých let.