Miloň Čepelka o druhé knize Josefa Pepsona Snětivého píše, že autor nachází štěstí a inspiraci ve svém častém osamění a že jeho čtení přináší radost. Snětivý s lehkostí sdílí své nálady, postřehy i pobavení. Sbírka obsahuje čtyři cykly po dvanácti básních s názvem Blues, doplněné o sonety, limeriky, haiku, krátké vtipné historky a epigramy, které se střídají s hlubšími úvahami. Autor píše s nadhledem, smyslem pro jazykovou hravost a přesné myšlení. Čtenář si může všimnout obrazů jako zrání třešní, starého komínu nebo srpna, který se spikl s podzimem, a také pozorovat komety na tmavé obloze. Autor se dotýká i velkých témat, jako je teorie velkého třesku, a upozorňuje na drobnosti, jako je opalovací krém. Pepsonovy básně obrací svět naruby, nebojí se provokace a hodnocení, a nutí čtenáře přemýšlet a ověřovat si jeho tvrzení. Například, platí, že „čím černější je noc, tím spíš je vidět bílý dým“? Čepelka s tím nesouhlasí, pokud se jedná o stoupající dým.