Tato kniha zkoumá roli kázání v českém reformním hnutí v letech 1360–1420. Zaměřuje se na to, jak se vykládala a šířila Boží slova a jaký to mělo vliv na utváření programu reformace. Prostřednictvím latinských kázání mistra Jakoubka ze Stříbra, které vznikaly na univerzitách, analyzuje, jak se kazatelský text budoval a jaké metody husitských učitelů používali při práci s Biblí.