Noc dvojího úplňku

V románu Noc dvojího úplňku sleduje Lee osudy Johannna, Beatrice a skupiny kolonistů z Marsu, kteří se zapojili do nejúžasnější a nejzáhadnější výpravy v dějinách lidstva. Inženýr Johann Eberhardt žije již osm let uvnitř obrovské, uzavřené sféry, která je pro něj zároveň rájem i vězením. Společně s ním se do sféry vydala Beatrice, kněžka michaelitského řádu, odhodlaná odhalit pravdu o záhadných bytostech, které někteří považují za mimozemšťany a jiní za božské posly. Po vstupu do sféry byli kolonisté rozptýleni a Johann se od té doby živil v osamění, starajíc se o Marii, dceru Beatrice, která přišla o matku. Idylu na Johannově ostrově naruší útok neznámé a agresivní formy života. Johann se proto vydává na riskantní cestu přes oceán, aby našel bezpečí a znovu se spojil s ostatními kolonisty. Čeká ho nebezpečná pouť plná smrtících nástrah – od bizarních tvorů až po uvěznění v podvodním světě s nejasnými úmysly. Když se kolonisté znovu shromáždí a zamíří na vzdálenou planetu, čelí obrovské výzvě. Kvůli vnitřním sporům a žárlivosti, které hrozí rozvrátit jejich společenství, navštíví Beatrice Johannna s varováním: musí zjistit od místních tvorů, jak přežít blížící se „noc dvojího úplňku“. Selhání by znamenalo zkázu pro všechny a navždy by pohřbilo tajemství vesmíru, jehož odhalení si vyžádalo tolik obětí.