Psychológia masy a analýza Ja

Ve své knize *Psychologie masy a Analýza já* navazuje Sigmund Freud na klasickou studii Gustava Le Bona o psychologii davů. Zkoumá, proč se chování člověka mění, když je součástí většího celku, a jaké duševní proměny v něm dav vyvolává. Freud se snaží tento jev vysvětlit pomocí psychoanalytických metod. Pocit beztrestnosti, který jedinec v davu zažívá, je pro mnohé lákavý, protože jim umožňuje projevit skryté stránky své osobnosti. Freud dokonce naznačuje, že davová psychóza může mít rysy hypnózy, a poukazuje na podobnost chování hypnotizovaného člověka a člena davu. Dav může uvolnit agresivní instinkty, které jsou v lidech hluboce zakořeněné, ale zároveň je podléhat sugesci a projevovat oddanost ideálům. Intelektuálně je jednotlivec vyspělejší než dav, a etická úroveň skupiny závisí na kvalitách jejího vůdce. Freud se věnuje i speciálním formám mas, jako jsou církev a armáda, kde je vstup obvykle dobrovolný, ale odchod může být obtížný. Obě tyto skupiny mají vůdce, který k jednotlivcům chová lásku. Dále se Freud zabývá dynamikou vztahů v rodině, vývojem vztahu dítěte k rodiči, a nabízí zajímavé úvahy o mužské homosexualitě. Opět se zde objevuje jeho teorie prahordy, jejíž vliv spatřuje v lidské historii. Podle Freuda praotec představuje pro masu ideál, který ovládá Já namísto Já-Ideálu. Prahorda touží po vedení a autoritě. Každý člověk je součástí různých mas a formuje své Já-Ideál podle různých vzorů, čímž se podílí na kolektivní psychice rasy, stavu či státu. Zároveň se však může snažit o samostatnost a originalitu. Vývoj lidské psychiky vede k oddělení vědomí od nevědomí. Freudovy koncepty, včetně jeho teorie politiky, jsou dodnes relevantní. Je zřejmé, že politici využívají prostředky masové sugesce a reagují na potřeby davu.