Je podzim 1989 a v Evropě padají komunistické režimy. Pro Arvida Janssona je to doba osobních otřesů – rozvádí se a jeho matce byla diagnostikována rakovina. Útěchu hledá v dánské chatě z dětství, kde se snaží zorientovat v životě. Vzpomínky na bezstarostné léto s bratry, první lásky a mladickou politickou angažovanost se mísí s tíhou současnosti a neschopností otevřeně promluvit s matkou o věcech, které ona už dávno tuší. Pettersonův román s lehkostí přeskakuje časové roviny a s hlubokou empatií proniká do lidské psychiky. Za toto dílo získal autor prestižní Literární cenu Severské rady, nejvyšší ocenění pro severskou literaturu.