Příběh O: Krásná z Roissy

Příběh O (Histoire d’O, 1954) od Pauline Réageové je bezpochyby nejvýznamnější sadomasochistický román moderní literatury. Pro obdivovatele žánru představuje vrchol erotické tvorby, zatímco pro některé feministické a konzervativní kruhy je ztělesněním noční můry. Zvláštní je, že dílo vzniklo pod pseudonymem ženy, pro kterou se O jeví jako zrcadlový obraz. Autorka byla moderní žena – pařížská módní fotografka s vlastním bytem, vkusem a zálibou v cestování. Přesto se na začátku knihy nechá odvézt svým milencem do odlišného světa, do domu v Roissy, který připomíná temný zámek. Zde podstupuje milostnou torturu, která ji má osvobodit od dosavadního života. Společně s dalšími dívkami slouží jako otrokyně, stává se předmětem brutální a fantazijní vášně. V románu se objevují biče, řetězy, masky, oheň, sexuální ponížení, týrání, tělesné znetvořování a lesbické scény. Přes bohatou kulisu „erotického divadla“ nabízí kniha mnohem víc. O prochází labyrintem zapomnění a sestupuje do podzemí zámku, hlouběji do minulosti, jako by se vracela k novému zrození. Její milenec ji poté předává novému pánovi, Siru Stephenovi. Proměna pokračuje i v křišťálovém zámku Anne-Marie a jejích služebnic. Dutina v písmenu O jejího jména symbolizuje připravenost přijmout svůj osud. Rituál zasvěcení je však pouze povrch, který zakrývá hlubší význam knihy – O touží po nápravě a obrácení. Román lze chápat jako „černé evangelium“ nesvaté čtveřice, nesené vznešeným tónem, který se blíží sakrálnímu, přestože myšlení postav je posedlé jediným tématem. O sama se v tomto příběhu o neřesti zaplétá do řady erotických dobrodružství. Není obětí, ale adeptkou nové víry a i přes své dobrovolné otroctví, podmíněné láskou, nachází novou svobodu. A právě láska ji provází až k závěru, k cíli její proměny, kdy se stává pouhým erotickým objektem. Osm otvorů jejího těla odhaluje pravdu o nekonečné lidské touze. V roce 1969 vyšel Návrat do Roissy, v němž autorka popisuje okolnosti vzniku románu a rázně odmítá protichůdné interpretace. V roce po studentských nepokojích v Paříži nelítostně podrobila svůj „černý chrám“ kritice a ukázala čtenářům další možný konec příběhu, rozcestí bez návratu. Příběh O vyvolal jeden z největších skandálů ve francouzské literatuře. Toto mistrovské dílo erotického žánru, původně zakázané a ilegálně šířené, se po Malém princi stalo nejčtenější francouzskou knihou.