Už jste si mysleli, že víte, co vaše batole potřebuje – jídlo, spánek, mazlení, čistou plenku? Nebo se při pohledu na novorozené miminko spoléháte na mateřský či otcovský instinkt a cítíte, že tušíte, co si vaše děťátko přeje? Mýlíte se. Batolata nejsou jen roztomilá a bezbranná. Jsou to cílevědomá stvoření, která se vám budou tvářit nevinně, ale ve skutečnosti vás dokonale manipulují. Tato kniha vám otevře oči, ať už chcete nebo ne. Pochopíte, že každé dítě je od narození především malý prevít, a že musíte být neustále ve střehu a nenechat se oklamat jeho roztomilými úsměvy, nemotornými pohyby a sladkým žvatláním. A pak už si nestěžujte, že jste nebyli varováni.
Ukázka: DEN DVACÁTÝ DEVÁTÝ
Dnes ráno jsem dosáhl mimořádného úspěchu v destrukci. Na pohovce se vyhřívala kočka a já se pomalu plazil k stolku, kde stála skleněná váza s květinami. Když jsem se dostal k nábytku, chytil jsem se jedné nohy a začal s ní zuřivě třást. Chvíli to trvalo, ale váza se nakonec centimetr po centimetru posunula a s duněním se zřítila na zem. Rozbití skla bylo nesmírně uspokojivé a po koberci se rozlila voda. Poté jsem se v rekordním čase přesunul na druhou stranu pokoje a popadl chrastítko ve tvaru lízátka, které mi Ona vnucuje už několik měsíců. Teď byl ten správný čas ho otestovat. Strčil jsem si ho do pusy a začal žvýkat. Načasoval jsem to perfektně. Sotva jsem se usadil, Ona už tu byla. Když uviděla rozbitou vázu, byla vzteklá a zmateně se dívala z kočky na mě a zase zpátky. S radostí mohu oznámit, že dospěla ke správnému závěru. Kočka dostala pořádnou lekci, nakonec se jí vytrhla a zmizela kočičími dvířky do další nešťastné noci bez večeře. Hihihi.