Před očima Západu

Po návratu domů se petrohradský student Razumov setkává s nečekaným zjištěním: v jeho bytě se skrývá spolužák, který spáchal atentát na ministra vnitra a zoufale hledá pomoc. Razumovův dosavadní život se tímto okamžikem zásadně mění. V atmosféře carského Ruska na počátku 20. století se stává terčem pozornosti ambiciózních lidí, sužují ho obavy o vlastní budoucnost, morální dilemata a výčitky svědomí. I poté, co se rozhodne kolegu zradit, nedokáže uniknout následkům svého činu, a to ani v komunitě ruských uprchlíků v Ženevě, kam přijel s tajným úkolem. Tento dramatický příběh o vině a trestu je považován za Conradův nejvýraznější román, v němž autor, polský klasik píšící anglicky, kritizuje pokrytectví západní společnosti. Román, nazývaný „ruským příběhem pro západní uši“, se zabývá i různými proudy ruského revolucionářství, od myšlenek Dostojevského a Tolstého přes Bakunina až po Černyševského a „profesionální socialisty“, mezi které patřil i Lenin. Dílo představuje hluboký vhled do psychologie země, kterou Conrad poznal na Sibiři, kde zemřeli jeho rodiče ve vyhnanství, a která dodnes zůstává pro Západ záhadou. Tragikomické zobrazení udavačovy situace, uvězněného ve světě, který ho buď nemilosrdně trestá, nebo nedokáže spravedlivě posoudit, odhaluje propast mezi postoji obou Evrop. Západní liberální soucit nerozumí Rusku – a Rusko si nepřeje, aby mu někdo rozuměl. Pro tuto neuchopitelnou zemi je typická kombinace extrémních jevů a neustálé oscilování mezi hrubostí a mystikou. Conradovo mistrovské dílo tak i dnes působí aktuálně a naléhavě.