Povstalci, vlastenci, pučisté a de Gaulle: Drama alžírské války 1954-1962

Alžírský boj za nezávislost začal 1. listopadu 1954 ozbrojeným povstáním proti francouzské koloniální vládě. Alžírská Armáda národního osvobození (ALN) nemohla čelit francouzským jednotkám v přímých střetnutích, a proto se konflikt vyvíjel jako partyzánská válka s teroristickými útoky. Kniha sleduje průběh bojů a rostoucí brutalitu francouzských vojáků, především parašutistů a Cizinecké legie. Tato brutalita posilovala odpor mezi Alžírci a vyvolávala kritiku ve Francii. Přestože Francie měla vojenskou převahu, například během ofenzívy v pohoří Atlas a v Kabilských horách v roce 1958, nakonec politicky selhala. Prezident Charles de Gaulle si tuto skutečnost uvědomil a zahájil tajná jednání s alžírskou Frontou národního osvobození. Po celostátním referendu ve Francii, v němž tři čtvrtiny obyvatel podpořily alžírskou nezávislost, začala v roce 1961 oficiální jednání, a to i přes teroristické akce pučistů z Organizace tajné armády (OAS).